vitamin D

Vitamín D (odborně kalciferol) není klasický vitamín. Je to secosteroidní hormon, který si Vaše tělo dokáže vyrobit samo, pokud má k dispozici dvě věci: UVB záření ze slunce a cholesterol v kůži. Vitamín D ovlivňuje expresi více než 1 000 genů, reguluje imunitu, podporuje mitochondriální funkci a je nezbytný pro zdraví kostí, svalů, mozku i kardiovaskulárního systému. Přesto má jeho deficit většina populace střední Evropy.

Co je vitamín D a proč je to ve skutečnosti hormon?

Vitamín D byl objeven v roce 1922 a dostal pojmenování „vitamín", protože vědci předpokládali, že ho musíme přijímat výhradně ze stravy. Dnes víme, že to není pravda. Vaše tělo si vitamín D syntetizuje samo, když UVB záření dopadne na cholesterol v kůži. To je definice hormonu, ne vitamínu.

Bikle (2025) ve svém rozsáhlém přehledu v StatPearls popsal, že vitamín D3 (cholekalciferol) se tvoří v kůži z 7-dehydrocholesterolu působením UVB záření, které rozštěpí B-kruh steroidní molekuly a vytvoří previtamín D3. Ten se následně izomerizuje na vitamín D3 (Bikle, 2025).

Vitamín D ovlivňuje expresi více než 1 000 genů v lidském těle. Reguluje metabolismus vápníku a fosforu, moduluje imunitní systém, ovlivňuje svalovou funkci, kardiovaskulární systém, mozek a dokonce i mitochondriální energetiku. Proto je jeho označení jako „vitamín" zavádějící. Je to plnohodnotný steroidní hormon.

Jak vitamín D vzniká v kůži?

Syntéza vitamínu D je elegantní fotochemický proces, který probíhá v několika krocích:

1. UVB záření (vlnové délky 290 až 315 nm) dopadá na odkrytou pokožku
2. V epidermis (vrchní vrstva kůže) se nachází 7-dehydrocholesterol (7-DHC), tedy derivát cholesterolu
3. UVB fotony rozštěpí B-kruh 7-DHC a vytvoří previtamín D3
4. Previtamín D3 se tepelnou izomerizací (tělesnou teplotou) přemění na vitamín D3 (cholekalciferol)
5. Vitamín D3 se váže na transportní protein (DBP) a putuje krví do jater

Celý proces závisí od intenzity UVB záření, která závisí na úhlu dopadu slunečních paprsků. V České republice (přibližně 50° severní šířky) je UVB intenzita dostatečná na syntézu vitamínu D pouze od konce února do října, a to pouze v době, kdy je slunce dostatečně vysoko nad obzorem (přibližně od 10:00 do 15:00). V zimních měsících (listopad až únor) je úhel slunce příliš nízký a atmosféra odfiltruje prakticky veškeré UVB.

Chalcraft et al. (2020) ve své studii ukázali, že již 30 minut sluneční expozice (15 minut na záda a 15 minut na břišní stranu těla) v létě dokáže výrazně zvýšit hladinu vitamínu D3 v krvi (Chalcraft et al., 2020).

Jaké jsou formy vitamínu D a jak se aktivuje?

Vitamín D existuje v několika formách, z nichž každá má jinou funkci:

• Vitamín D3 (cholekalciferol) – forma vyrobená v kůži působením UVB nebo přijatá ze živočišných zdrojů (tučné ryby, vaječný žloutek, máslo). Toto je „surový materiál".
• Vitamín D2 (ergokalciferol) – rostlinná forma, méně účinná. Vzniká působením UV na ergosterol v houbách a kvasinkách.
• 25(OH)D (kalcidiol) – vzniká v játrech hydroxylací vitamínu D3. Tuto formu měříme v krevních testech. Je to zásobní forma a nejlepší ukazatel celkového stavu vitamínu D v těle.
• 1,25(OH)₂D (kalcitriol) – aktivní hormonální forma. Vzniká druhou hydroxylací v ledvinách (a lokálně v mnoha tkáních). Právě tato forma se váže na vitamín D receptor (VDR) a reguluje genovou expresi.

Vitamín D receptor (VDR) se nachází prakticky ve všech buňkách těla, včetně imunitních buněk, neuronů, svalových buněk a buněk srdce. To vysvětluje, proč má vitamín D tak široký vliv na zdraví.

Jak vitamín D ovlivňuje mitochondrie?

Vitamín D není jen „vitamín na kosti". Má přímý vliv na mitochondriální funkci. Ryan et al. (2016) prokázali, že vitamín D receptor (VDR) je nezbytný pro správnou mitochondriální funkci. Když VDR nefunguje, klesá rychlost mitochondriálního dýchání a produkce ATP z oxidativní fosforylace (Ryan et al., 2016).

Sinha et al. (2022) zjistili, že stav vitamínu D přímo moduluje oxidační kapacitu mitochondrií ve svalových buňkách. Deficit vitamínu D vedl ke snížené produkci ATP a zvýšenému oxidačnímu stresu. Po suplementaci se mitochondriální funkce zlepšila (Sinha et al., 2022).

Z pohledu mitohackingu je vitamín D jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují efektivitu dýchacího řetězce. Pokud máte deficit vitamínu D, Vaše mitochondrie pracují pomaleji, produkují méně energie a více volných radikálů. Proto je optimální hladina vitamínu D jedním z pilířů mitochondriálního zdraví.

Proč má téměř každý v České republice deficit?

Deficit vitamínu D je v České republice téměř univerzální, zejména od října do března. Důvodů je několik a navzájem se kombinují:

• Zeměpisná šířka. Na přibližně 50° severní šířky je UVB intenzita dostatečná na syntézu vitamínu D pouze přibližně 7 až 8 měsíců v roce.
• Životní styl v interiéru. Průměrný člověk tráví 90 % času v interiéru. Sklo v oknech blokuje UVB, takže ani sezení u okna nepomáhá.
• Opalovací krémy. SPF 30 blokuje 97 % UVB záření. Použití opalovacího krému prakticky zastaví syntézu vitamínu D.
• Nedostatečný cholesterol v kůži. Statiny a nízký příjem živočišných tuků snižují hladinu 7-dehydrocholesterolu, tedy suroviny pro vitamín D.
• Stárnutí. S věkem klesá množství 7-DHC v kůži. 70letý člověk vyrobí ze stejné dávky UVB přibližně 4krát méně vitamínu D než 20letý.
• Tmavší pokožka. Melanin v kůži působí jako přírodní filtr UVB. Lidé s tmavší pokožkou potřebují více sluneční expozice na stejnou produkci vitamínu D.

Riccio (2024) ve svém přehledu nazval vitamín D „sluneční molekulou, která nás dělá silnými" a zdůraznil, že deficit vitamínu D je přímo propojen se západním životním stylem, nedostatkem pobytu venku a nadměrnou ochranou před sluncem (Riccio, 2024).

Proč je cholesterol nezbytný pro vitamín D?

Cholesterol má v kontextu vitamínu D nezastupitelnou úlohu. 7-dehydrocholesterol (7-DHC), prekurzor vitamínu D3, je přímým derivátem cholesterolu. Bez dostatečného cholesterolu v kůži nemá UVB záření z čeho vitamín D vyrobit.

Toto je důležité pochopit, protože mainstreamová medicína desetiletí démonizovala cholesterol a propagovala jeho snižování za každou cenu. Z pohledu mitohackingu je cholesterol základní stavební surovinou pro:

• Vitamín D (z 7-DHC v kůži)
• Steroidní hormony (testosteron, estrogen, kortizol, progesteron)
• Buněčné membrány (cholesterol je jejich strukturální součástí)
• Žlučové kyseliny (potřebné na trávení tuků)

Démonizace cholesterolu bez pochopení jeho biochemické úlohy je jedním z mýtů, které v Mitochondriak® adresujeme. Cholesterol není nepřítel. Je to surovina, z níž Vaše tělo vyrábí hormony a vitamín D.

Co je solární mozol a proč je důležitý?

Solární mozol (anglicky solar callus) je pojem, který popisuje postupně budovanou odolnost kůže vůči UV záření. Tak jako si chodidla vytvoří mozol při chůzi naboso, kůže si vytváří ochrannou vrstvu při pravidelném, postupném vystavování se slunci.

Solární mozol zahrnuje několik adaptačních mechanismů:

• Melanogeneze – tvorba melaninu, přírodního UV filtru v kůži
• Zhrubnutí epidermis – zvýšení tloušťky rohové vrstvy, která rozptyluje UV
• Antioxidační ochrana – zvýšení hladiny antioxidantů v kůži (vitamín A, E, karotenoidy)
• Opravné mechanismy DNA – aktivace enzymů, které opravují UV-indukované poškození DNA

Klíčem je postupnost. Začínáte s krátkými expozicemi (5 až 10 minut) a postupně prodlužujete. Nikdy se nespálíte. Spálení je zánět, který poškozuje DNA a zvyšuje riziko problémů. Postupné budování solárního mozolu je naopak ochranný proces.

V Mitochondriak® doporučujeme začít budovat solární mozol na jaře, kdy se UVB intenzita postupně zvyšuje. Ideálně v kombinaci s ranním slunečním světlem (bohatým na červené a IR vlnové délky, které připravují kůži na pozdější UV) a s fotobiomodulací červeným světlem, která podle studií urychluje opravu DNA a snižuje zánětlivé reakce v kůži.

Jak podpořit hladinu vitamínu D přirozeně?

V Mitochondriak® preferujeme přirozenou tvorbu vitamínu D před suplementací. Suplementace má smysl v zimě nebo při prokázaném deficitu, ale nikdy nenahradí komplexní efekt slunečního světla na tělo.

Sluneční expozice (primární zdroj)

• Únor až říjen: 15 až 30 minut na slunci denně, s odkrytýma rukama a nohama (nebo větší plochou těla), bez opalovacího krému
• Čas: ideálně mezi 10:00 a 14:00, kdy je UVB intenzita nejvyšší
• Postupnost: začínáte krátce a prodlužujete. Ze začátku to nepřehánějte.
• Ranní světlo před UV: 30 minut ranního slunce (bohatého na červené a IR) před intenzivní UV expozicí připravuje kůži

Strava (sekundární zdroj)

• Tučné ryby (losos, makrela, sardinky) – nejbohatší potravinový zdroj D3
• Játra tresky a rybí olej
• Vaječné žloutky (z volného chovu, kde slepice mají přístup ke slunci)
• Máslo a živočišné tuky

Infrapanely s UVB (doplňkový zdroj)

Infrapanely Mitochondriak® Maxi UVB obsahují kromě červeného a NIR světla také UVA a UVB diody. Pomocí panelu si můžete v kůži produkovat vitamín D i v zimních měsících. Doporučujeme vždy zapnout UV světlo společně s červeným a NIR, protože červené světlo připravuje kůži a snižuje riziko zánětlivé reakce.

Související pojmy ve slovníku

• Mitochondrie – buněčné organely, jejichž funkci vitamín D přímo ovlivňuje přes VDR
• ATP – energie, jejíž produkce závisí na dostatečné hladině vitamínu D
• Fotobiomodulace – červené světlo, které připravuje kůži na UV a podporuje opravu DNA
• Cirkadiánní rytmus – biologický rytmus synchronizovaný slunečním světlem, které zároveň spouští syntézu vitamínu D
• Melatonin – noční hormon a antioxidant, jehož tvorba je propojena s denní světelnou expozicí

Zdroje a reference

1. Bikle, D. D. (2025). Vitamin D: Production, Metabolism, and Mechanism of Action. Endotext / StatPearls. NBK278935
2. Sinha, A. et al. (2022). Vitamin D status modulates mitochondrial oxidative capacities in skeletal muscle. Frontiers in Physiology, 13, 1049. PMC9700804
3. Ryan, Z. C. et al. (2016). Vitamin D Receptor Is Necessary for Mitochondrial Function and Cell Health. American Journal of Physiology, 311(1), E11–E20. PMC6032156
4. Riccio, P. (2024). Vitamin D, the Sunshine Molecule That Makes Us Strong. Nutrients, 16(14), 2232. PMC11243384
5. Chalcraft, J. R. et al. (2020). Vitamin D Synthesis Following a Single Bout of Sun Exposure in Older and Younger Men and Women. Nutrients, 12(8), 2237. PMC7468901
6. Voiculescu, V. M. et al. (2025). Vitamin D: Beyond Traditional Roles—Insights into Its Protective Effects Against Infectious Diseases. Nutrients, 17(5), 782. PMC11902150