Infračervené světlo penetruje celé tělo a může pomoci zlepšit zrak

Co když infračervené světlo nemusí zasáhnout oči přímo, aby ovlivnilo jejich výkon?

Infračervené světlo a zrak spojuje hlubší mechanismus, než se ještě donedávna předpokládalo. Výzkum profesora Glena Jefferyho ukázal, že světlo kolem 850 nm může projít lidským hrudníkem, ovlivnit mitochondrie systémově a následně zlepšit některé parametry barevného vidění.

Co ukázala studie profesora Glena Jefferyho?

Studie publikovaná 8. července 2025 v časopise Scientific Reports ukázala, že dlouhé vlnové délky slunečního světla mohou projít lidským hrudníkem a následně působit na organismus systémově. Výzkumníci zároveň zjistili, že laboratorní expozice světlu 850 nm na záda ovlivnila barevné kontrastní vidění měřené o 24 hodin později.

Výzkum vedl profesor Glen Jeffery z UCL Institute of Ophthalmology společně s Robertem Fosburym, Edwardem Barrettem, Chrisem Hoggem, Marisou Rodriguez Carmonou a Michaelem Barrym Pownerem.

Pro naše pravidelné čtenáře a Mitochondriaky není spojení dlouhých vlnových délek a mitochondrií úplnou novinkou. Studie však přidala důležitý dílek do skládačky. Neukázala pouze lokální účinek světla v místě expozice. Ukázala také, že světlo může spustit změnu v jedné části těla a výsledek se následně projeví jinde.

Světlo není jen obraz, který dopadá na sítnici. Je to informace a energie, kterou přijímá celý organismus.

Původní článek zdůrazňoval, že infračervené světlo dokáže pronikat hlubokými vrstvami těla a že účastníkům zlepšilo zrak i bez přímého osvětlení očí. Tato hlavní pointa zůstává stejná. Novější struktura nám pouze umožňuje přesněji rozlišit dvě části experimentu:

• měření přirozeného slunečního světla, které prošlo lidským hrudníkem,
• kontrolovanou laboratorní expozici zad světlu o vlnové délce 850 nm.

Jak vědci prokázali průchod světla tělem?

Vědci umístili měřicí techniku těsně k hrudníku účastníků a zaznamenali spektrum slunečního světla, které prošlo tělem. Použili spektrometr, radiometr a infračervenou kameru, aby oddělili skutečný přenos světla od okolního rozptýleného záření.

Měření probíhala venku při slunečním světle přibližně mezi 11:00 a 13:00. Sondy zachycovaly světlo na opačné straně hrudníku. Výsledkem nebyl pouze teoretický výpočet. Výzkumníci skutečně naměřili dlouhé vlnové délky po jejich průchodu tělem.

Pro kontrolu následně testovali průchod světla o vlnové délce 850 nm také přes lidskou ruku. Tkáň měla přibližně 3 cm a infračervená kamera potvrdila, že tato vlnová délka tkání prošla.

Poté přišla druhá část výzkumu. Účastníci byli v laboratorních podmínkách vystaveni světlu 850 nm po dobu 15 minut. Světlo směřovalo na záda a u části skupiny byla hlava zakrytá, aby se vyloučil přímý vstup světla do očí.

Oblečení intenzitu světla snížilo, ale podle autorů nepředstavovalo úplnou bariéru. Právě tento výsledek podporuje původní myšlenku článku, že biologické působení dlouhých vlnových délek nemusí být omezeno pouze na odkrytou pokožku nebo přímo osvětlené oči.

Proč je důležitá vlnová délka 850 nm?

Vlnová délka 850 nm patří do blízkého infračerveného spektra a dobře proniká biologickými tkáněmi. Výzkumníci ji nezvolili náhodně. Rozsah přibližně 830 až 860 nm patřil mezi výrazné složky slunečního světla, které dokázali zachytit po průchodu lidským hrudníkem.

Právě 850 nm používají zařízení Mitochondriak® ve významném zastoupení už od prvních generací. Aktuální generace infrapanelů navíc kombinuje více vlnových délek v rozsahu 630 až 940 nm, protože různé vlnové délky se odlišují hloubkou průniku, absorpcí i biologickým působením.

V případě infračerveného světla není důležité jen to, zda je světlo viditelné. Lidské oko 850 nm prakticky nevnímá, fotony však přesto interagují s molekulami a strukturami v tkáních.

Tělo tedy nemusí světlo vědomě vidět, aby na něj biologicky reagovalo. Podobně jako nevidíte elektrony pohybující se dýchacím řetězcem, ale přesto z jejich toku vzniká protonový gradient, ATP a metabolická voda.

Jak se po osvětlení těla změnil zrak?

Po patnáctiminutové expozici světlu 850 nm byly zrakové testy zopakovány po 24 hodinách. Výzkumníci sledovali kontrastní citlivost pro červenou a modrou barevnou osu, označovanou jako protan a tritan.

U testované skupiny se prahy protan kontrastu po osvětlení zad snížily přibližně o 9 procent. U tritan kontrastu bylo zaznamenáno zlepšení přibližně o 16 procent.

Ještě zajímavější byla skupina, u které byla hlava odstíněná. Přímé světlo tedy nemohlo dopadat do očí. Přesto se u tritan kontrastu objevilo statisticky významné zlepšení přibližně o 7 procent.

Tento výsledek podporuje hlavní tvrzení původního článku:

• světlo nemuselo být aplikováno přímo do očí,
• stačilo osvětlení trupu nebo zad,
• změna zrakové funkce se projevila až s časovým odstupem,
• účinek tedy pravděpodobně nebyl pouze okamžitým optickým jevem.

Studie neříká, že každé osvětlení těla automaticky napraví všechny problémy se zrakem. Ukazuje však, že vizuální systém není izolovaný orgán. Je součástí metabolicky propojeného organismu, jehož tkáně spolu komunikují prostřednictvím energie, krevního oběhu, redoxních změn a buněčných signálů.

Proč zrak závisí na mitochondriích?

Sítnice patří mezi energeticky nejnáročnější tkáně lidského těla a její fotoreceptory obsahují vysoké množství mitochondrií. Čípky a tyčinky musí nepřetržitě převádět světelné podněty na elektrické signály, obnovovat své membrány a udržovat přesné iontové gradienty.

V sítnici máme tři základní typy čípků citlivých na různé oblasti viditelného spektra. Čípky označované jako L, M a S nám umožňují rozlišovat červenou, zelenou a modrou část barevného vjemu.

S přibývajícím věkem se mitochondriální výkon sítnice snižuje. Klesá tvorba ATP, roste redoxní stres a fotoreceptory mají méně energie pro svou každodenní činnost. Proto může být barevné a kontrastní vidění jednou z funkcí, na kterých se metabolické stárnutí projeví poměrně brzy.

Dlouhé vlnové délky světla podporují elektronový transportní řetězec v mitochondriích, tvorbu ATP a metabolické vody. Původní článek tento mechanismus popisoval jako důvod zvýšené buněčné vitality a následného zlepšení zrakové funkce. Tento význam zachováváme.

Mitochondrie nejsou statické baterie. Jsou to dynamické redoxní struktury, ve kterých záleží na toku elektronů, uspořádání membrány, elektrickém potenciálu i dostupnosti světelných frekvencí. Když se jejich výkon zlepší v jedné části organismu, výsledná změna nemusí zůstat pouze lokální.

Jak můžete tyto poznatky využít v praxi?

Prvním krokem zůstává pravidelný pobyt venku a přirozené sluneční světlo. Slunce poskytuje široké spektrum včetně červených a infračervených vlnových délek a současně synchronizuje cirkadiánní rytmus prostřednictvím očí i pokožky.

1. Začněte ranním přirozeným světlem

Po probuzení vyjděte ven a dopřejte očím i pokožce přirozené denní světlo. Nemusíte se dívat přímo do slunce. Stačí pobyt venku bez skla mezi Vámi a oblohou.

Ranní světlo pomáhá nastavit biologické hodiny a připravuje organismus na spektrum, které se během dne postupně mění.

2. Přes den vystavujte světlu větší plochu těla

Původní článek doporučoval vystavit slunečnímu světlu hrudník nebo záda. Tuto praktickou myšlenku zachováváme. Vhodná expozice větší plochy pokožky umožní organismu přijímat dlouhé vlnové délky nejen přes oči, ale také přes tělo.

Postupujte přirozeně a podle své aktuální adaptace. Cílem není spálení ani extrémní expozice, ale pravidelný kontakt se světlem.

3. V interiéru doplňte chybějící červené a NIR spektrum

Moderní LED osvětlení obsahuje ve srovnání se sluncem velmi málo infračerveného spektra. Pokud trávíte velkou část dne uvnitř, můžete přirozené světlo doplnit pomocí infrapanelů Mitochondriak® s dotykovým displejem.

Pro osvětlení větší plochy těla je aktuální možností Infrapanel Mitochondriak® Maxi (new version) Upgraded. Obsahuje sedm vlnových délek od 630 do 940 nm včetně 850 nm, která byla použita také ve studii profesora Jefferyho.

Infrapanel není náhradou slunce. Je však praktickým nástrojem v zimě, při dlouhé práci uvnitř nebo v prostředí, kde přirozené červené a infračervené spektrum chybí.

Časté otázky o infračerveném světle a zraku

Dokáže infračervené světlo proniknout celým lidským tělem?

Ano. Studie z roku 2025 zachytila dlouhé vlnové délky slunečního světla po průchodu lidským hrudníkem. Laboratorní expozice 850 nm navíc ovlivnila zrakové funkce i tehdy, když byly oči odstíněné.

Musí infračervené světlo svítit přímo do očí?

Ne. Ve studii se zlepšení barevného kontrastu objevilo také po osvětlení zad, přičemž u části účastníků byla hlava zakrytá. Výsledek ukazuje na systémový účinek světla přes tělo.

Proč je vlnová délka 850 nm důležitá?

Vlnová délka 850 nm patří do blízkého infračerveného spektra, proniká hluboko do biologických tkání a ve studii byla zvolena podle výrazné složky slunečního světla, která prošla lidským hrudníkem.

Jak infračervené světlo souvisí s mitochondriemi?

Dlouhé vlnové délky podporují mitochondriální funkci, tvorbu ATP a buněčný metabolismus. Sítnice a její fotoreceptory mají vysokou energetickou spotřebu, proto je jejich výkon úzce spojen s funkcí mitochondrií.

Jak rychle vědci zaznamenali změnu zraku?

Účastníci absolvovali patnáctiminutovou expozici světlu 850 nm a jejich barevné kontrastní vidění bylo znovu měřeno po 24 hodinách.

Je ranní sluneční světlo vhodným prvním krokem?

Ano. Přirozené světlo je základním zdrojem dlouhých vlnových délek a současně nastavuje cirkadiánní rytmus. Není nutné dívat se přímo do slunce. Stačí bezpečně vystavit světlu oči, pokožku a větší část těla.

Může infrapanel nahradit slunce?

Ne. Infrapanel je praktický doplněk pro interiér a období s nedostatkem přirozeného světla. Slunce však poskytuje širší spektrum a biologické časové signály, které umělé zařízení plně nenahrazuje.

Zdroje a reference

1. Jeffery G, Fosbury R, Barrett E, Hogg C, Rodriguez Carmona M, Powner MB. Longer wavelengths in sunlight pass through the human body and have a systemic impact which improves vision. Scientific Reports. 2025;15:24435. PubMed, PMID 40628952.
2. Jeffery G et al. Longer wavelengths in sunlight pass through the human body and have a systemic impact which improves vision. Plný text v PubMed Central.
3. Shinhmar H et al. Weeklong improved colour contrasts sensitivity after single 670 nm exposures associated with enhanced mitochondrial function. Scientific Reports. 2021. Scientific Reports.