Co je grounding (uzemnění), proč je důležité a jaké má benefity?

Co je grounding neboli uzemnění, jak funguje a proč se k němu lidé po tisíciletí přirozeně vraceli při každém kroku naboso? Grounding znamená přímé vodivé spojení lidského těla se zemským povrchem. Vzniká například tehdy, když stojíte bosí na vlhké trávě, hlíně, písku, kameni nebo jiném dostatečně vodivém povrchu.

Země představuje obrovský elektricky vodivý systém s relativně stabilním elektrickým potenciálem. Když je lidské tělo od země izolováno syntetickou podrážkou, suchou podlahou nebo budovou, může se jeho elektrický potenciál vůči zemi měnit působením okolních elektrických polí. Při vodivém kontaktu se potenciál těla se zemí vyrovná a měřitelné střídavé napětí na povrchu těla může výrazně klesnout.

Grounding proto vnímáme jako jednoduchý návrat k přirozenému prostředí. Nevyžaduje složité zařízení ani další čas. Můžete se uzemnit při procházce, pobytu na zahradě, na pláži nebo prostřednictvím uzemněné barefoot obuvi Mitochondriak®, která spojuje přirozený tvar barefoot bot s vodivým propojením se zemí.

Co je grounding neboli uzemnění?

Grounding je vodivé spojení lidského těla se zemí. V angličtině se používají také pojmy earthing nebo grounding. V češtině se nejčastěji setkáte s výrazem uzemnění.

K vodivému kontaktu dochází například tehdy, když se bosou pokožkou dotknete:

• vlhké trávy,
• hlíny,
• písku,
• přírodního kamene,
• vlhkého betonu,
• mořské nebo jezerní vody.

Lidské tělo obsahuje vodu, elektrolyty a nabité částice, a proto vede elektrický proud. Zemský povrch je rovněž vodivý. Při přímém kontaktu se může elektrický potenciál těla vyrovnat s potenciálem země.

To je základní fyzikální podstata uzemnění. Nejde o metaforu ani pouze o pocit spojení s přírodou. Změnu elektrického potenciálu těla lze změřit běžným voltmetrem.

Co se děje při spojení lidského těla se zemí?

Pokud je tělo vodivě spojeno se zemí, jeho elektrický potenciál se přiblíží potenciálu zemského povrchu. Elektrický náboj se může mezi dvěma vodivými systémy přerozdělovat až do dosažení rovnováhy.

V moderním prostředí bývá člověk většinu dne elektricky izolovaný:

• nosí boty s gumovou nebo plastovou podrážkou,
• pohybuje se po vinylu, laminátu a jiných syntetických podlahách,
• spí na posteli oddělené od země,
• pracuje v budovách plných elektrických rozvodů,
• používá elektronická zařízení v bezprostřední blízkosti těla.

Okolní střídavá elektrická pole mohou na neuzemněném těle indukovat měřitelné napětí vůči zemi. Jakmile se tělo vodivě propojí se zemí, toto napětí obvykle prudce klesne.

Z fyzikálního hlediska je proto přesnější říci, že grounding:

• vyrovnává elektrický potenciál těla se zemí,
• umožňuje přerozdělení elektrického náboje,
• může snížit střídavé napětí měřené mezi tělem a zemí,
• mění způsob, jakým tělo elektricky reaguje na okolní pole.

Co ukazuje měření povrchového napětí?

Měření tělesného napětí ukazuje rozdíl elektrického potenciálu mezi lidským tělem a zemí. Jedna sonda měřicího přístroje je spojena se zemí a druhá s tělem.

Pokud člověk stojí na izolujícím povrchu v blízkosti elektrických rozvodů, může přístroj zobrazit střídavé napětí. Hodnota se mění podle:

• vzdálenosti od elektrických kabelů a spotřebičů,
• konstrukce budovy,
• typu podlahy a obuvi,
• vlhkosti prostředí,
• polohy těla,
• nastavení a zapojení měřicího přístroje.

Při přímém vodivém spojení se zemí se rozdíl potenciálu může přiblížit nule. Neznamená to, že z prostředí zmizelo elektromagnetické pole. Znamená to, že tělo již není vůči zemi ve stejném elektrickém stavu jako před uzemněním.

Takové měření tedy potvrzuje elektrický účinek groundingu. Samo o sobě ale nedokazuje konkrétní zdravotní benefit. Pro posouzení vlivu na spánek, bolest, zánět nebo regeneraci jsou potřebné samostatné biologické a klinické studie.

Jak grounding souvisí s elektrony?

Zemský povrch obsahuje mobilní náboj a funguje jako rozsáhlý elektricky vodivý rezervoár. Elektrony se v přírodě nepohybují pouze díky dopadajícímu slunečnímu světlu. Elektrické vlastnosti země vznikají kombinací atmosférické elektřiny, ionizace, bouřkové aktivity, slunečního záření a dalších geofyzikálních procesů.

Při vodivém kontaktu může mezi zemí a tělem dojít k velmi malému přerozdělení náboje. Směr a velikost okamžitého toku závisí na rozdílu elektrického potenciálu.

V biofyzikálním rámci groundingu se předpokládá, že dostupné elektrony mohou ovlivňovat:

• redoxní prostředí buněk a mezibuněčných tekutin,
• reaktivní formy kyslíku a volné radikály,
• elektrické vlastnosti buněčných membrán,
• povrchový náboj krevních buněk,
• elektrické podmínky v pojivových tkáních.

Je však důležité odlišit fyzikálně měřitelné vyrovnání potenciálu od složitějších biologických mechanismů. Množství náboje potřebné k vyrovnání potenciálu těla je malé a grounding nevytváří silný stejnosměrný proud srovnatelný s elektrickým zdrojem.

Grounding není elektrická nabíječka. Přesnější je vnímat jej jako přirozené elektrické propojení, které vyrovnává potenciál těla se zemským povrchem a může měnit jeho bioelektrické prostředí.

Grounding, mitochondrie a redoxní rovnováha

Mitochondrie pracují s elektrony nepřetržitě. Elektrony získané z potravy putují mitochondriálním dýchacím řetězcem a jejich energie pomáhá vytvářet protonový gradient pro recyklaci ATP.

Elektrony získané vodivým kontaktem se zemí nelze jednoduše zaměnit za elektrony, které vstupují do mitochondrií prostřednictvím NADH a FADH₂. Metabolická tvorba ATP vyžaduje přesně řízené biochemické reakce, nikoli pouze přítomnost vnějšího elektrického náboje.

Možná souvislost groundingu s mitochondriemi je pravděpodobně nepřímá. Může zahrnovat:

• změnu redoxního prostředí mimo buňky,
• ovlivnění reaktivních forem kyslíku,
• změny autonomního nervového systému,
• kvalitnější spánek a zotavení,
• změnu zánětlivé signalizace,
• změnu elektrických podmínek pojivových tkání.

Z pohledu Mitochondriak® proto grounding vnímáme jako jeden z přirozených environmentálních vstupů, který může vytvářet vhodnější podmínky pro buněčnou regeneraci a mitochondriální práci.

Netvrdíme však, že samotný kontakt se zemí přímo a okamžitě vytváří ATP nebo deuteria zbavenou vodu. Tyto procesy probíhají prostřednictvím metabolismu a mitochondriálního dýchacího řetězce.

Biofyzikální vysvětlení Jaroslava Lachkého

Jaroslav Lachký popisuje grounding jako návrat těla do přirozeného elektrického vztahu se zemí. Zemský povrch představuje velký vodivý systém a lidské tělo menší vodivý systém tvořený vodou, ionty, proteiny a buněčnými membránami.

Při vodivém kontaktu se rozdíl potenciálu mezi těmito systémy vyrovná. Vlhká pokožka a potní žlázy vodivost zvyšují, proto je kontakt bosého chodidla s vlhkou trávou nebo zemí účinnější než kontakt přes suchou a silně zrohovatělou pokožku.

Původní přirovnání ke katodové trubici dobře vystihovalo představu pohybu elektronů, ale zemský povrch nefunguje doslova jako katoda starého televizoru a lidské tělo nelze v tomto zapojení jednoduše označit za druhou anodu. Přesnější je hovořit o vyrovnání elektrického potenciálu dvou vodivých systémů.

Jaké benefity groundingu zkoumala věda?

Výzkum groundingu je zajímavý, ale zatím poměrně mladý. Existuje několik pilotních a menších kontrolovaných studií, které zkoumaly spánek, stres, bolest, krev, autonomní nervový systém nebo zánětlivé markery.

Výsledky jsou slibné, ale studie často zahrnovaly malý počet účastníků, krátké sledování nebo specifické skupiny lidí. Proto grounding nelze prezentovat jako potvrzenou léčbu konkrétního onemocnění.

1. Spánek, stres a kortizol

Pilotní studie sledovala dvanáct lidí se zhoršeným spánkem, bolestí a stresem, kteří byli během osmi týdnů uzemněni při spánku pomocí vodivé podložky.

Autoři pozorovali změny nočního kortizolu a subjektivně hlášené zlepšení spánku, bolesti a stresu. Studie však neměla velký vzorek ani robustní zaslepenou kontrolní skupinu, a proto její výsledky vyžadují potvrzení ve větších nezávislých studiích.

2. Kvalita života, bolest a únava

Randomizovaná kontrolovaná studie u pracovníků poskytujících masáže zkoumala uzemnění během pracovního dne a spánku. Aktivně uzemněná skupina uváděla zlepšení některých ukazatelů bolesti, únavy, spánku a celkové kvality života.

Výsledek podporuje možnost, že grounding může ovlivnit regeneraci a autonomní regulaci. Nelze jej ale automaticky přenést na každou populaci.

3. Povrchový náboj červených krvinek

Malá studie deseti zdravých dospělých zkoumala dvě hodiny uzemnění a následně měřila elektrický povrchový náboj červených krvinek neboli zeta potenciál.

Po uzemnění se zeta potenciál zvýšil a agregace červených krvinek se snížila. Jde o zajímavé fyzikální pozorování, ale studie byla velmi malá a nesledovala klinické výsledky, jako je riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody.

4. Akutní fyziologické změny

Výzkum zaměřený na čtyřicet minut uzemnění popsal změny kožní vodivosti, dechové frekvence, pulzu, okysličení a perfuzního indexu.

Tyto změny naznačují reakci autonomního nervového systému. Význam jednotlivých parametrů pro dlouhodobé zdraví však zatím není jasný.

5. Zánětlivé procesy a hojení

Přehledová práce z roku 2015 shrnula experimentální výsledky týkající se zánětu, imunity a hojení ran. Autoři navrhli, že elektrony ze země mohou ovlivňovat redoxní prostředí a průběh zánětlivé odpovědi.

Část podkladů tvořila pozorování termografie, krevních markerů a malých studií. Jde o biologicky zajímavou hypotézu, která si zaslouží další nezávislé ověření.

6. Chůze naboso v městském lese

Randomizovaná studie z roku 2024 porovnala 31 lidí chodících bosí a 31 lidí ve sportovní obuvi. Účastníci absolvovali dvacet devadesátiminutových procházek v městském lese během pěti týdnů.

U části lidí s vyšší výchozí hodnotou CRP byly po programu zaznamenány příznivější změny zánětlivého markeru a v barefoot skupině se zvýšila hladina serotoninu.

Studie však neoddělila grounding od všech ostatních rozdílů bosé chůze. Bosý člověk má jinou biomechaniku, senzorickou stimulaci a kontakt s přírodním povrchem než člověk ve sportovní obuvi. Výsledky proto nelze připsat pouze toku elektronů.

Jaké jsou limity současných důkazů?

Grounding je levná a přirozená praxe, ale to neznamená, že můžeme její účinky automaticky přeceňovat.

Současný výzkum má několik omezení:

• mnoho studií zahrnovalo pouze desítky nebo jednotky účastníků,
• část prací neměla kvalitní zaslepení,
• některé výsledky vycházely ze subjektivního hodnocení,
• používaly se rozdílné způsoby uzemnění,
• chybí větší nezávislé replikace,
• mechanistické hypotézy nejsou totéž jako klinicky potvrzená léčba,
• u bosé chůze se grounding kombinuje s pohybem, přírodou a senzorickou stimulací.

Grounding proto nenahrazuje lékařskou diagnostiku ani léčbu. Neměl by být prezentován jako způsob, který samostatně vyléčí autoimunitní, kardiovaskulární, neurologické nebo jiné chronické onemocnění.

Zároveň však jde o jednoduchý návrat k přirozenému kontaktu, který je při rozumném provedení dostupný prakticky každému a může být součástí širšího cirkadiánního a přírodního životního stylu.

Na jakém povrchu grounding funguje?

Grounding vyžaduje nepřerušenou vodivou cestu mezi pokožkou a zemí. Ne každý venkovní ani vnitřní povrch je stejně vodivý.

Vodivost konkrétního povrchu lze ověřit měřením odporu nebo tělesného napětí. Ani povrch vypadající přírodně nemusí být dobře uzemněný, pokud je položený na izolační vrstvě.

Jak začít s groundingem v praxi?

Nejjednodušší je spojit grounding s činností, kterou už během dne děláte. Nemusíte si vytvářet další složitý biohackingový protokol.

1. Vyjděte ráno ven

Ranní pobyt venku můžete spojit s přímým kontaktem se zemí. Získáte tak současně přirozené světlo pro cirkadiánní rytmus, pohyb, čerstvý vzduch a grounding.

2. Začněte na bezpečném povrchu

Vhodná je čistá tráva, zahrada, pláž nebo známá přírodní cesta. Dávejte pozor na ostré kameny, sklo, trny, horký povrch a další rizika.

3. Začněte krátce

Neexistuje jednotná klinicky stanovená minimální doba. Pro začátek stačí přibližně 10 až 20 minut a pravidelnost. Pokud Vám kontakt vyhovuje, můžete dobu postupně prodlužovat.

4. Grounding spojte s pohybem

Chůze naboso zapojuje drobné svaly chodidla, zlepšuje senzorickou zpětnou vazbu a mění techniku došlapu. Přecházejte však postupně, zejména pokud jste dlouhé roky používali pevnou obuv.

5. Nezapomínejte na podmínky

Grounding bude obvykle účinnější:

• na vlhkém než na suchém povrchu,
• na trávě a hlíně než na asfaltu,
• při přímém kontaktu pokožky,
• v obuvi s ověřenou vodivou cestou.

6. Domácí uzemňovací pomůcky používejte bezpečně

Uzemňovací podložky, prostěradla nebo jiné pomůcky musí být připojeny k funkčnímu a odborně ověřenému uzemnění. Nepřipojujte improvizované vodiče do elektrické zásuvky a nepoužívejte neověřenou instalaci.

Přirozený venkovní kontakt nemá toto elektrické instalační riziko a představuje nejjednodušší výchozí možnost.

Grounding a barefoot obuv Mitochondriak®

Běžná barefoot obuv umožňuje přirozenější pohyb chodidla, ale její syntetická podrážka může stále fungovat jako elektrický izolant. Uzemněná barefoot obuv Mitochondriak® spojuje oba koncepty v jednom produktu.

Je navržena tak, aby nabídla:

• tenkou a flexibilní podrážku pro lepší vnímání povrchu,
• nulový drop, tedy stejnou výšku paty a přední části chodidla,
• širokou špičku s prostorem pro přirozené roztažení prstů,
• grafenové aditivum v podrážce pro elektrickou vodivost,
• vrstvu pravé kůže a stříbrnou nit pro vytvoření vodivé cesty mezi chodidlem a podrážkou,
• grounding bez dalšího času při běžné chůzi.

Grounding prostřednictvím bot závisí také na povrchu. Na trávě, hlíně, kameni, betonu spojeném se zemí nebo vlhké cestě bude kontakt obvykle lepší než na suchém asfaltu, syntetické podlaze nebo v interiéru.

Grounding bez dalšího času

Největší praktickou výhodou uzemněné obuvi je možnost využít grounding při činnosti, kterou už vykonáváte:

• cestou do práce,
• při procházce s dětmi,
• během venčení psa,
• při práci na zahradě,
• na výletě,
• při běžném pohybu v parku nebo přírodě.

Barefoot část obuvi funguje i na nevodivém povrchu. Groundingová část však vyžaduje kontakt podrážky s dostatečně vodivou zemí.

Časté otázky o groundingu a uzemnění

Co je grounding?

Grounding neboli uzemnění je přímé vodivé spojení lidského těla se zemským povrchem. Vzniká například při chůzi naboso po vlhké trávě, hlíně, písku nebo jiném vodivém povrchu. Při kontaktu se elektrický potenciál těla přibližuje potenciálu země.

Jak poznám, že jsem skutečně uzemněný?

Uzemnění lze ověřit měřením napětí mezi tělem a zemí nebo měřením elektrického odporu vodivé cesty. Po spojení s funkční zemí obvykle výrazně klesne střídavé napětí naměřené na těle vůči zemskému potenciálu.

Na jakém povrchu grounding funguje nejlépe?

Nejlepší vodivost obvykle poskytuje vlhká tráva, hlína, mokrý písek, přírodní kámen a voda. Suchý asfalt, dřevo, vinyl, laminát a syntetické podlahy vedou špatně nebo tělo od země izolují.

Jak dlouho mám grounding praktikovat?

Jednotný klinicky potvrzený minimální čas neexistuje. Pro začátek můžete vyzkoušet přibližně 10 až 20 minut pravidelného kontaktu se zemí. Grounding lze přirozeně spojit s ranním pobytem venku nebo každodenní procházkou.

Jaké benefity groundingu potvrdily studie?

Menší studie zkoumaly změny spánku, kortizolu, bolesti, kvality života, autonomní regulace, zeta potenciálu červených krvinek a některých zánětlivých markerů. Výsledky jsou zajímavé, ale současný výzkum zatím není dostatečně rozsáhlý pro garantované léčebné závěry.

Funguje grounding přes běžné barefoot boty?

Samotný barefoot tvar obuvi nezaručuje uzemnění. Pokud má bota elektricky izolační gumovou nebo plastovou podrážku, vodivé spojení se zemí přeruší. Pro grounding v obuvi je potřebná nepřerušená vodivá cesta mezi chodidlem, podrážkou a zemským povrchem.

Jak funguje uzemněná barefoot obuv Mitochondriak®?

Uzemněná barefoot obuv Mitochondriak® obsahuje vodivé grafenové aditivum v podrážce, vrstvu pravé kůže a stříbrnou nit. Tyto prvky vytvářejí vodivou cestu mezi chodidlem a zemí. Groundingový účinek závisí také na vodivosti povrchu, po kterém jdete.

Zdroje a reference

1. Ghaly M, Teplitz D. The biologic effects of grounding the human body during sleep as measured by cortisol levels and subjective reporting of sleep, pain, and stress. Journal of Alternative and Complementary Medicine. 2004;10(5):767 až 776. PMID 15650465.
2. Chevalier G, Sinatra ST, Oschman JL, Delany RM. Earthing the human body reduces blood viscosity, a major factor in cardiovascular disease. Journal of Alternative and Complementary Medicine. 2013;19(2):102 až 110. PMID 22757749.
3. Chevalier G. Changes in pulse rate, respiratory rate, blood oxygenation, perfusion index, skin conductance, and their variability induced during and after grounding human subjects for 40 minutes. Journal of Alternative and Complementary Medicine. 2010;16(1):81 až 87. PMID 20064020.
4. Oschman JL, Chevalier G, Brown R. The effects of grounding on inflammation, the immune response, wound healing, and prevention and treatment of chronic inflammatory and autoimmune diseases. Journal of Inflammation Research. 2015;8:83 až 96. PMCID PMC4378297.
5. Chevalier G, Patel S, Weiss L, Chopra D, Mills PJ. The effects of grounding on bodyworkers' pain and overall quality of life: a randomized controlled trial. Explore. 2019;15(3):181 až 190. PMID 30448083.
6. Kim JS, Lee MM, Kim DS, Shin CS. Effects of barefoot walking in urban forests on CRP, IFNγ, and serotonin levels. Healthcare. 2024;12(23):2372. PMID 39684992.