Zákaznická podpora:+421902259511info@mitochondriak.cz

Pulsace RLT, oxid dusnatý a lepší hydratace

Je pulzované červené a blízké infračervené světlo účinnější než kontinuální svícení? Odpověď není univerzální. Pulzace může v některých situacích změnit biologickou odezvu, snížit průměrný tepelný výkon a umožnit přesné nastavení frekvence, ale dostupné studie neukazují, že by byla vždy a pro každý cíl lepší.

Jedním z možných mechanismů fotobiomodulace je interakce světla s oxidem dusnatým, cytochromem c oxidázou a mitochondriálním dýchacím řetězcem. V článku si vysvětlíme, co oxid dusnatý v těle dělá, proč může dočasně zpomalit mitochondriální respiraci a co skutečně víme o rozdílu mezi pulzovaným a kontinuálním režimem.

Redakce Mitochondriak® | Odborný garant: Jaroslav Lachký Publikováno: 17. 11. 2023 Aktualizováno: 25. 7. 2026 Čas čtení: 14 minut Kategorie: Terapie červeným světlem
Co se v článku dozvíte:
  • Co znamená pulzace světla a jak se liší od nechtěného flickeru.
  • Jak mitochondrie využívají kyslík, elektrony a protony při tvorbě ATP.
  • Jak oxid dusnatý ovlivňuje cévy a cytochrom c oxidázu.
  • Proč světlo může ovlivnit vazbu oxidu dusnatého v mitochondriích.
  • Co ukazují studie porovnávající pulzované a kontinuální světlo.
  • Proč nelze tvrdit, že pulzace vždy vytváří více ATP nebo metabolické vody.
  • Jak nastavit pulzaci na nové generaci infrapanelů Mitochondriak®.
Pulzace červeného světla, oxid dusnatý a mitochondriální hydratace
Pulzace mění časový průběh světla. Samotná frekvence však neurčuje výsledek bez znalosti intenzity, dávky, vlnové délky a cílové tkáně.

 

Co je pulzace světla?

Pulzace je řízený režim, při kterém se světelný zdroj v pravidelných intervalech zapíná a vypíná. Frekvence vyjádřená v hertzech určuje, kolikrát za sekundu se cyklus opakuje.

Například:

  • 10 Hz znamená deset cyklů za sekundu,
  • 40 Hz znamená čtyřicet cyklů za sekundu,
  • 1 000 Hz znamená tisíc cyklů za sekundu.

Pulzace není pouze údaj o frekvenci. Výslednou dávku ovlivňuje také:

  • vlnová délka,
  • špičková intenzita během zapnuté fáze,
  • průměrná intenzita,
  • pracovní cyklus neboli duty cycle,
  • délka aplikace,
  • vzdálenost od zařízení,
  • velikost osvětlované plochy.

Při pracovním cyklu 50 procent svítí zařízení polovinu času a druhou polovinu je vypnuté. Pokud zůstane špičková intenzita stejná, průměrný světelný výkon je proto nižší než při nepřetržitém režimu.

To je zásadní při porovnávání studií. Dva režimy označené jako pulzované mohou dodat úplně jinou celkovou dávku.

 

Jaký je rozdíl mezi pulzací a flickerem?

Pulzace je záměrně nastavená terapeutická funkce, zatímco flicker je nežádoucí kolísání světelného výkonu způsobené elektronikou nebo napájením.

Nechtěný flicker může být přítomný v běžných LED žárovkách i tehdy, když jej vědomě nevidíte. Často souvisí se střídavým napájením, nekvalitním driverem nebo nedostatečným vyhlazením proudu.

Řízená pulzace má naopak předem zvolenou:

  • frekvenci,
  • intenzitu,
  • pracovní cyklus,
  • délku aplikace,
  • a biologický cíl.

Při vypnutí pulzace by kvalitní zařízení nemělo pokračovat v nechtěném blikání. Kontinuální režim má být stabilní a s co nejnižším flickerem.

Podrobně jsme rozdíl vysvětlili v článku Flicker a pulzace: jaký je mezi nimi rozdíl?.

 

Co je buněčné dýchání?

Buněčné dýchání je soubor metabolických procesů, kterými buňky převádějí energii z tuků, sacharidů a aminokyselin do využitelné formy. Většina aerobní tvorby ATP probíhá v mitochondriích.

Živiny se nejprve rozkládají prostřednictvím glykolýzy, beta-oxidace a citrátového cyklu. Tyto procesy předávají elektrony přenašečům NADH a FADH2.

Elektrony následně vstupují do elektronového transportního řetězce ve vnitřní mitochondriální membráně. Komplexy I, III a IV využijí část jejich energie k přečerpání protonů do mezimembránového prostoru.

Tím vznikne protonový gradient, který pohání ATP syntázu. Kyslík na konci řetězce přijímá elektrony a spolu s protony se podílí na vzniku metabolické vody.

Mitochondrie, elektronový transportní řetězec, ATP a metabolická voda
Elektrony putují dýchacím řetězcem, protonový gradient pohání ATP syntázu a kyslík je na konci redukován na vodu.

ATP je chemický přenašeč energie, který buňky používají pro pohyb, nervovou signalizaci, aktivní transport, syntézu molekul i opravy tkání.

Metabolická voda vzniká především na úrovni komplexu IV, nikoli přímo uvnitř ATP syntázy. Oba procesy jsou však propojené v rámci oxidativní fosforylace.

 

Co je oxid dusnatý?

Oxid dusnatý neboli NO je krátce žijící signální molekula, která se podílí na regulaci cév, krevního průtoku, nervové signalizace, imunity i mitochondriální respirace.

V cévní stěně se NO vytváří převážně pomocí enzymu endoteliální NO syntázy. Aktivuje rozpustnou guanylátcyklázu, zvyšuje cGMP a vede k uvolnění hladké svaloviny cév.

Výsledkem je vazodilatace, tedy rozšíření cévy. Tím se může zlepšit místní průtok krve a přísun kyslíku.

Oxid dusnatý vzniká několika cestami:

  • enzymaticky z aminokyseliny argininu,
  • v nosních a vedlejších dutinách,
  • z dusitanů a dusičnanů,
  • uvolněním zásob NO v pokožce působením světla,
  • v rámci imunitní odpovědi.

NO není automaticky dobrý ani špatný. Účinek závisí na množství, místě, délce působení, dostupnosti kyslíku a redoxním prostředí.

 

Jak oxid dusnatý ovlivňuje mitochondrie?

Oxid dusnatý může reverzibilně omezit mitochondriální respiraci tím, že se naváže na cytochrom c oxidázu, tedy komplex IV dýchacího řetězce. Na tomto místě soutěží s kyslíkem nebo reaguje s kovovými centry enzymu.

Krátkodobá a nízká koncentrace NO může mít regulační funkci. Buňce umožňuje dočasně měnit spotřebu kyslíku, rozdělovat jej mezi tkáně a řídit metabolické signály.

Při vyšší koncentraci nebo dlouhodobém působení může NO a jeho reaktivní deriváty ovlivňovat také komplexy I, II a III, měnit proteiny a přispívat k nitrosativnímu stresu.

Situace Možný účinek NO
Nízká koncentrace a krátké působení Reverzibilní regulace komplexu IV, cévní signalizace a řízení spotřeby kyslíku
Vyšší koncentrace nebo dlouhé působení Silnější omezení respirace, zásah dalších komplexů a vznik nitrosativního stresu
Reakce se superoxidem Vznik peroxynitritu a možné oxidační poškození biomolekul

Je proto nepřesné tvrdit, že oxid dusnatý je pouze inhibitor nebo pouze prospěšná molekula. V biologii plní více funkcí současně.

Pokud NO dočasně zpomalí komplex IV, může se snížit tok elektronů, spotřeba kyslíku, tvorba protonového gradientu, ATP i metabolické vody. Tento regulační efekt však nelze automaticky označit za poškození.

 

Jak červené a NIR světlo souvisí s oxidem dusnatým?

Jedním z navrhovaných mechanismů fotobiomodulace je změna vazby oxidu dusnatého na cytochrom c oxidázu. Po absorpci červeného nebo NIR světla může dojít k fotodisociaci části navázaného NO a ke změně aktivity mitochondriálního dýchacího řetězce.

Následně mohou nastat změny:

  • membránového potenciálu mitochondrie,
  • dostupnosti ATP,
  • spotřeby kyslíku,
  • reaktivních forem kyslíku,
  • vápníkové signalizace,
  • a navazujících transkripčních drah.

Cytochrom c oxidáza je důležitým kandidátem fotoakceptoru, ale současná fotobiomodulace se nevysvětluje pouze jedním enzymem. Zkoumá se také účinek na iontové kanály, lipidy, vodní rozhraní a další chromofory.

Vytváří červené světlo oxid dusnatý, nebo jej odpojuje?

Obě formulace mohou být v určitém kontextu správné.

Světlo může:

  • uvolňovat NO z jeho zásob v pokožce a krvi,
  • podporovat místní vazodilataci,
  • měnit vazbu NO na cytochrom c oxidázu,
  • a ovlivňovat enzymatické dráhy spojené s jeho tvorbou.

Výsledný účinek proto závisí na tkáni, vlnové délce, dávce a čase měření. Nejde o jednoduché pravidlo, že světlo vždy pouze zvyšuje nebo pouze snižuje NO.

Červené a infračervené světlo, cytochrom c oxidáza a mitochondriální ATP
Červené a NIR světlo může ovlivňovat mitochondriální respiraci více mechanismy. Výsledek závisí také na dávce a výchozím stavu buňky.

 

Je pulzované světlo účinnější než kontinuální?

V některých studiích bylo pulzované světlo účinnější, v jiných se oba režimy nelišily a v části výzkumu vyšlo lépe kontinuální světlo. Nelze proto říci, že pulzace je obecně vždy lepší.

Odborný přehled zaměřený na pulzovanou nízkoúrovňovou světelnou terapii vyhodnotil 33 studií. Devět z nich přímo porovnávalo pulzovaný a kontinuální režim:

  • šest studií zjistilo lepší výsledek pulzovaného režimu,
  • jedna nezjistila významný rozdíl,
  • dvě zjistily lepší výsledek kontinuálního režimu.

Autoři zároveň upozornili, že studie často nepoužívaly stejné vlnové délky, dávky, intenzity ani zařízení. Někdy tedy nebylo možné určit, zda za rozdíl odpovídala pulzace, nebo jiné parametry.

Proč může pulzace v některých situacích fungovat odlišně?

Mezi možné důvody patří:

  • vyšší špičková intenzita při zachování nižšího průměrného tepelného zatížení,
  • čas pro relaxaci fotoakceptorů mezi jednotlivými pulzy,
  • odlišná reakce neuronů a elektricky aktivních tkání,
  • změna buněčné signalizace při opakované stimulaci,
  • možný vliv na průnik a rozptyl světla v tkáni,
  • nižší zahřívání povrchu při stejné špičkové intenzitě.

Znamená každý pulz nové odpojení NO z komplexu IV?

Toto vysvětlení je zajímavá pracovní hypotéza, ale není přímo prokázáno, že každý jednotlivý pulz automaticky způsobí nový cyklus odpojení NO a vytvoří více ATP nebo vody.

Fotodisociace NO může být součástí mechanismu, ale biologická reakce je složitější. Závisí na tom, kolik NO je navázáno, v jakém redoxním stavu se enzym nachází, zda je dostupný kyslík a jak rychle se jednotlivé molekuly znovu vážou.

Původní myšlenka Mitochondriak®, že opakované pulzy mohou vytvářet opakované stimulační impulzy pro mitochondrie, zůstává zajímavým biofyzikálním rámcem. Nelze ji však prezentovat jako definitivně potvrzený mechanismus.

Praktický závěr: pulzaci vnímejte jako další nastavitelný parametr terapie, nikoli jako automatický násobič účinku.

 

Co znamenají jednotlivé frekvence pulzace?

Frekvence určuje počet pulzů za sekundu, ale sama o sobě neurčuje terapeutický výsledek. Stejná hodnota může mít jiný efekt při jiné vlnové délce, intenzitě, dávce nebo cílové tkáni.

Starší generace zařízení Mitochondriak® obsahovaly několik předem zvolených frekvencí. Ty byly v našich materiálech spojovány s různými praktickými cíli:

Frekvence Tradiční použití v protokolech Mitochondriak® Poznámka
10 Hz Bolest, relaxace a regenerace Často používaná nízká frekvence, univerzální účinek však nelze garantovat
40 Hz Mozek a kognitivní funkce Zkoumá se hlavně v neurologickém kontextu, důkazy závisejí na konkrétní indikaci
73 a 146 Hz Kognice, svaly a regenerace Jde o původní značkové předvolby, nikoli všeobecně uznávané medicínské standardy
292 a 587 Hz Hlubší tkáně, regenerace a mikrobiom Přímé klinické důkazy pro přesně tyto frekvence jsou omezené

Nová generace infrapanelů již není omezená pouze na několik předvoleb. U RED a NIR lze pulzaci nastavovat samostatně v rozsahu přibližně 0 až 10 000 Hz.

To poskytuje větší flexibilitu, ale současně vyžaduje rozumnější přístup. Vyšší číslo automaticky neznamená hlubší průnik ani silnější účinek.

 

Jak nastavit pulzaci na panelu Mitochondriak®?

Pro běžné použití je nejlepší začít kontinuálním režimem a pulzaci přidat až tehdy, když pro ni máte konkrétní důvod. Díky tomu snadněji poznáte, jak na světlo reagujete.

Základní postup

  1. Začněte bez pulzace. První sezení absolvujte v kontinuálním režimu.
  2. Zvolte RED, NIR nebo jejich kombinaci. Pro hlubší oblasti se obvykle používá větší podíl NIR.
  3. Nastavte přiměřenou intenzitu. Začněte nižší hodnotou a postupně ji zvyšujte.
  4. Vyberte jednu frekvenci. Neměňte několik parametrů současně.
  5. Zachovejte stejnou vzdálenost a délku aplikace.
  6. Sledujte reakci alespoň několik použití.
  7. Porovnejte výsledek s kontinuálním režimem.

Jak dlouho používat panel?

U větších síťových infrapanelů Mitochondriak® se obecně používá vzdálenost přibližně 30 až 60 cm a délka přibližně 10 až 20 minut podle cílové oblasti, intenzity a návodu konkrétního modelu.

Pulzace může snížit průměrnou dodanou energii, pokud se současně nezmění špičková intenzita nebo délka aplikace. Proto nelze pouze zapnout pulzaci a předpokládat stejnou světelnou dávku jako při kontinuálním režimu.

Oči a viditelná pulzace

Při pulzaci viditelné červené složky může být blikání nepříjemné. Při osvětlování obličeje nebo hlavy:

  • mějte oči zavřené,
  • použijte ochranné brýle,
  • nepozorujte LED diody přímo,
  • případně zapněte pouze neviditelnou NIR složku.
Ukázka měření pulzace a rozdílu mezi záměrně nastaveným režimem a nežádoucím flickerem.

Které panely umožňují pokročilou pulzaci?

Nová generace infrapanelů Mitochondriak® s dotykovým displejem umožňuje samostatně nastavovat intenzitu a pulzaci RED a NIR světla. Rozsah pulzace dosahuje až 10 000 Hz.

Patří sem například:

Nastavte si RED a NIR samostatně

Nová generace infrapanelů Mitochondriak® nabízí dotykový displej, intenzitu RED a NIR od 0 do 100 procent, pulzaci až do 10 000 Hz, časovač a vlastní uložené programy.

Prohlédnout novou generaci infrapanelů
Co si z článku zapamatovat:
  • Pulzace je záměrné zapínání a vypínání světla v definované frekvenci.
  • Nechtěný flicker a terapeutická pulzace nejsou totéž.
  • Oxid dusnatý rozšiřuje cévy a současně může regulovat komplex IV mitochondrie.
  • Červené a NIR světlo může měnit vazbu NO a mitochondriální signalizaci.
  • Některé studie upřednostnily pulzovaný režim, jiné kontinuální nebo nezjistily rozdíl.
  • Nelze tvrdit, že každý pulz automaticky vytváří více ATP a metabolické vody.
  • Frekvenci je nutné hodnotit spolu s vlnovou délkou, intenzitou, duty cycle a celkovou dávkou.

 

Časté otázky o pulzaci, oxidu dusnatém a mitochondriích

Je pulzované červené světlo vždy účinnější než kontinuální?

Ne. Některé studie zjistily lepší výsledek pulzovaného režimu, jiné nezjistily rozdíl nebo upřednostnily kontinuální světlo. Výsledek závisí na vlnové délce, frekvenci, intenzitě, pracovním cyklu, dávce a cílové tkáni.

Jak oxid dusnatý ovlivňuje mitochondrie?

Oxid dusnatý se může reverzibilně navázat na cytochrom c oxidázu a soutěžit s kyslíkem. Tím dočasně reguluje spotřebu kyslíku a mitochondriální respiraci. Při vysoké koncentraci nebo dlouhém působení může ovlivnit také další komplexy a přispět k nitrosativnímu stresu.

Odpojuje červené světlo oxid dusnatý z cytochromu c oxidázy?

Fotodisociace navázaného oxidu dusnatého patří mezi navrhované mechanismy fotobiomodulace. Červené a NIR světlo může změnit aktivitu komplexu IV, membránový potenciál a buněčnou signalizaci. Nejde však o jediný mechanismus účinku světla.

Zvyšuje pulzace tvorbu ATP a metabolické vody?

Pulzovaný režim může v některých podmínkách změnit mitochondriální odezvu, ale není prokázáno, že každá pulzace automaticky vytvoří více ATP nebo metabolické vody než správně dávkované kontinuální světlo. Rozhoduje celý protokol, nikoli pouze frekvence.

Jakou frekvenci pulzace mám zvolit?

Neexistuje jedna nejlepší frekvence pro všechny cíle. Pro relaxaci nebo bolest se v praxi často používá 10 Hz, zatímco 40 Hz se zkoumá v neurologickém kontextu. Začněte kontinuálním režimem nebo přednastaveným programem a měňte vždy pouze jeden parametr.

Je pulzace bezpečná pro oči?

Viditelná pulzace může být nepříjemná a u citlivých lidí vyvolat diskomfort. Při osvětlování obličeje nebo hlavy mějte oči zavřené, používejte ochranné brýle nebo zapněte pouze NIR. Lidé s fotosenzitivní epilepsií by měli pulzované viditelné světlo konzultovat s lékařem.

 

Zdroje a reference

  1. Hashmi JT, Huang YY, Sharma SK, et al. Effect of pulsing in low-level light therapy. Lasers in Surgery and Medicine. 2010;42(6):450 až 466. PMC2933784.
  2. Brown GC. Regulation of mitochondrial respiration by nitric oxide inhibition of cytochrome c oxidase. Biochimica et Biophysica Acta. 2001;1504(1):46 až 57. PMID 11239484.
  3. Cooper CE. Nitric oxide and cytochrome oxidase: substrate, inhibitor or effector? Trends in Biochemical Sciences. 2002;27(1):33 až 39. PMID 11796222.
  4. Sarti P, Forte E, Mastronicola D, Giuffrè A, Arese M. Cytochrome c oxidase and nitric oxide in action. Biochimica et Biophysica Acta. 2012;1817(4):610 až 619. PMID 21939634.
  5. Giuffrè A, Sarti P, D’Itri E, Buse G, Soulimane T, Brunori M. On the mechanism of inhibition of cytochrome c oxidase by nitric oxide. Journal of Biological Chemistry. 1996;271(52):33404 až 33408.
  6. Sommer AP, Haddad MK, Fecht HJ. Light effect on water viscosity: implication for ATP biosynthesis. Scientific Reports. 2015;5:12029. Scientific Reports.
  7. Hamblin MR. Mechanisms and mitochondrial redox signaling in photobiomodulation. Photochemistry and Photobiology. 2018;94(2):199 až 212. PMID 29164625.
  8. Karu TI. Multiple roles of cytochrome c oxidase in mammalian cells under action of red and IR-A radiation. IUBMB Life. 2010;62(8):607 až 610. PMID 20681024.