Kolagen a červené světlo: co říkají studie o tvorbě kolagenu

Kolagen je nejhojnější bílkovinou v lidském těle a hlavní stavební kámen pružné, mladistvé pokožky. Terapie červeným světlem dokáže podle studií stimulovat buňky, které kolagen tvoří, a podpořit tak jeho přirozenou produkci. V tomto článku se podíváme na to, co přesně říká věda o spojení červeného světla a tvorby kolagenu.

Kolagen tvoří přibližně 30 % všech bílkovin v lidském těle a v kůži zajišťuje pevnost, pružnost i hladkost. S přibývajícím věkem ho ale tvoříme méně. Už po třicítce klesá jeho produkce zhruba o 1 % ročně, což se postupně projevuje vznikem jemných linek, ztrátou pružnosti a tenčí pokožkou. Není proto divu, že kolagen patří mezi nejvyhledávanější témata v péči o pleť.

Většina lidí sahá po doplňcích stravy nebo kosmetice. Existuje ale i přístup, který nepracuje s tím, co do těla dodáváme, ale s tím, jak nastartujeme vlastní buňky, aby kolagen tvořily samy. Tímto nástrojem je terapie červeným světlem, odborně označovaná jako fotobiomodulace. A na rozdíl od mnoha kosmetických slibů stojí za ní rostoucí počet vědeckých studií.

Jak červené světlo podporuje tvorbu kolagenu?

Červené světlo podporuje tvorbu kolagenu tím, že proniká do pokožky a dodává energii fibroblastům, buňkám, které kolagen produkují. Světlo o správné vlnové délce je v buňkách pohlceno enzymem cytochrom c oxidáza (CCO), což zvýší výrobu energie ve formě ATP. Fibroblasty tak dostanou „palivo" k tomu, aby syntetizovaly více kolagenu i elastinu.

Aby celý proces dával smysl, je dobré rozumět tomu, kdo a kde kolagen v pokožce vlastně vyrábí. Zde vstupují na scénu právě fibroblasty, klíčoví hráči celého příběhu.

Jakou roli hrají fibroblasty v syntéze kolagenu?

Fibroblasty jsou buňky uložené ve škáře (dermis), tedy ve střední vrstvě kůže. Fungují jako malé „továrny", které produkují nejen kolagen, ale i elastin a kyselinu hyaluronovou, tedy tři látky zodpovědné za to, že je pleť pevná, pružná a hydratovaná. Když fibroblasty pracují naplno, pokožka vypadá zdravě a mladistvě.

Problém je, že s věkem, vlivem UV záření, stresu a oxidativního poškození fibroblasty zpomalují. Vyrábějí méně kolagenu a ten stávající se rozpadá rychleji, než vzniká nový. Terapie červeným světlem míří přesně sem, snaží se fibroblasty znovu „probudit" a dodat jim energii potřebnou k práci.

Jak funguje mechanismus na úrovni mitochondrií?

Klíčem k celému účinku jsou mitochondrie, energetická centra každé buňky. Uvnitř mitochondrií se nachází zmiňovaný enzym cytochrom c oxidáza (CCO), který je považován za hlavní fotoakceptor, tedy molekulu pohlcující červené a blízké infračervené světlo. Když fotony dopadnou na CCO, dojde k uvolnění oxidu dusnatého a zefektivnění dýchacího řetězce.

Výsledkem je vyšší produkce ATP, univerzálního zdroje buněčné energie. Podle přehledové práce Michaela R. Hamblina z Harvard Medical School je právě tento nárůst dostupné energie základem všech pozitivních účinků fotobiomodulace, od regenerace po stimulaci syntézy kolagenu. [R] Buňka s dostatkem energie zkrátka zvládne víc, včetně náročné stavby kolagenových vláken.

Co má společného oxidativní stres a buněčná signalizace?

Kromě energie spouští červené světlo v buňce i jemnou signalizační kaskádu. Krátkodobě se mírně zvýší hladina reaktivních forem kyslíku (ROS), které zde nepůsobí jako škodlivina, ale jako signál. Tento signál aktivuje geny a transkripční faktory podílející se na opravě tkáně, dělení buněk a produkci kolagenu.

Je to do jisté míry paradox, malá, řízená dávka oxidativního „stresu" vede k tomu, že se buňka stane odolnější a aktivnější. Tomuto principu se říká hormeze. Právě proto má smysl dodržovat doporučené dávkování a vyhnout se přesvědčení, že více světla automaticky znamená lepší výsledek.

Jaká vlnová délka je nejlepší pro stimulaci kolagenu?

Pro stimulaci kolagenu se nejlépe osvědčují dvě oblasti spektra: červené světlo v rozsahu zhruba 630 až 670 nm a blízké infračervené světlo (NIR) kolem 810 až 850 nm. Červené světlo působí především na povrchové vrstvy pokožky, zatímco NIR proniká hlouběji ke škáře, kde sídlí fibroblasty. Kombinace obou vlnových délek proto dává největší smysl.

Vlnová délka totiž rozhoduje o tom, jak hluboko světlo do tkáně pronikne a zda vůbec dosáhne k buňkám, které chceme ovlivnit. Ne každá „červená" lampa je proto pro pleť stejně účinná.

Proč na hloubce penetrace záleží?

Kratší vlnové délky se rozptylují a vstřebávají už ve svrchních vrstvách, zatímco delší vlnové délky pronikají hlouběji. Červené světlo kolem 630 až 660 nm je ideální pro povrchové fibroblasty a zlepšení tónu a textury pleti. Blízké infračervené světlo okolo 830 až 850 nm proniká hlouběji do škáry a zasahuje fibroblasty uložené níže, kde vzniká strukturální kolagen.

Právě proto kvalitní zařízení často kombinují více vlnových délek najednou. Panely v nabídce infrapanelů Mitochondriak® pracují s ověřenými vlnovými délkami v červeném i blízkém infračerveném spektru, takže působí na povrchovou i hlubší vrstvu pokožky současně.

Jaký je rozdíl mezi červeným a infračerveným světlem?

Hlavní rozdíl je v hloubce působení a viditelnosti. Červené světlo je okem viditelné a působí spíše na povrch, kde řeší texturu, drobné vrásky a celkový jas pleti. Blízké infračervené světlo je pro oko neviditelné a proniká hlouběji, kde podporuje regeneraci tkáně, hojení a tvorbu kolagenu ve spodních vrstvách škáry.

Pro tvorbu kolagenu nejde o souboj jedné vlnové délky proti druhé. Studie naznačují, že nejlepší výsledky přináší synergie obou spekter, protože každé zasahuje jinou část pokožky. Proto se v moderní fotobiomodulaci preferují zařízení s duálním červeným a NIR spektrem před jednoúčelovými lampami.

Co říkají studie o červeném světle a kolagenu?

Studie konzistentně ukazují, že terapie červeným světlem dokáže zvýšit hustotu kolagenu, zlepšit pružnost pokožky a zredukovat jemné vrásky. Jedna z nejcitovanějších kontrolovaných studií zaznamenala u účastníků měřitelné zvýšení intradermální hustoty kolagenu a viditelné vyhlazení vrásek po pravidelné aplikaci. Výsledky byly potvrzeny i ultrazvukovým měřením, nejen subjektivním hodnocením.

Pojďme se podívat na konkrétní výzkum, který za těmito tvrzeními stojí, protože právě data odlišují fotobiomodulaci od běžných kosmetických slibů.

Co ukázaly klinické studie u lidí?

V kontrolované studii Wunsche a Matuschky z roku 2014 byli účastníci vystaveni červenému a blízkému infračervenému světlu. U ošetřené skupiny došlo k významnému snížení jemných linek a vrásek, zlepšení textury pleti a měřitelnému nárůstu intradermální hustoty kolagenu oproti kontrolní skupině. [R]

K podobným závěrům dospěla i dřívější randomizovaná, placebem kontrolovaná split-face studie Lee a kolektivu z roku 2007, která zkoumala vliv LED fototerapie na fotostárnutí pleti. Autoři zaznamenali zlepšení vzhledu pleti a histologické známky zvýšené produkce kolagenu a snížení rozpadu kolagenových vláken. [R]

Co potvrzuje laboratorní výzkum na buňkách?

Klinické výsledky podporuje i výzkum na buněčné úrovni. Studie Kima a Choie z roku 2013 sledovala vliv LED světla na lidské kožní fibroblasty a zjistila zvýšenou proliferaci buněk i vyšší expresi prokolagenu typu I, tedy předstupně nejdůležitějšího kolagenu v pokožce. [R]

Širší kontext nabízí přehledová práce Avciho a kolektivu z roku 2013, která shrnuje účinky nízkoúrovňové světelné terapie na pokožku. Autoři popisují, že fotobiomodulace podporuje hojení, regeneraci a obnovu tkáně a že stimulace fibroblastů a syntézy kolagenu je jedním z dobře doložených mechanismů. [R]

Jak velký efekt lze reálně očekávat?

Je férové říct, že červené světlo není kosmetický zázrak přes noc. Studie ukazují postupné a měřitelné zlepšení, nikoli dramatickou proměnu během dní. Efekty se obvykle projeví po několika týdnech až měsících pravidelného používání a souvisí s tím, jak dlouho trvá fibroblastům vytvořit a uložit nový kolagen.

Velikost efektu navíc závisí na vlnové délce, dávce, vzdálenosti a frekvenci terapie. Proto se vyplatí dodržovat ověřené protokoly a být trpělivý, místo abychom očekávali okamžité výsledky po pár použitích.

Jak používat červené světlo na pleť v praxi?

V praxi se terapie červeným světlem na pleť používá z doporučené vzdálenosti panelu několik minut denně, nejlépe pravidelně po dobu několika týdnů. U klasických panelů Mitochondriak® se vždy řiďte oficiálními doporučeními, kde se běžná terapeutická vzdálenost pohybuje typicky kolem 30 až 60 cm od pokožky. Klíčem k výsledkům je konzistence, ne jednorázové dlouhé sezení.

Než se ale pustíte do prvního sezení, je dobré znát základní parametry, které rozhodují o tom, zda terapie bude účinná a zároveň bezpečná.

Jaká je doporučená vzdálenost a doba expozice?

U klasických (síťových) panelů Mitochondriak® se doporučuje terapeutická vzdálenost zhruba 30 až 60 cm od pokožky, přesnou hodnotu vždy ověřte na produktové stránce daného modelu nebo v odpovědích na doporučenou vzdálenost panelu. Délka jednoho sezení se obvykle pohybuje v řádu minut, nikoli desítek minut.

Méně zde často znamená více. Příliš dlouhá nebo příliš blízká expozice nepřináší lepší výsledky, naopak může jít proti principu hormeze, o kterém jsme psali výše. Vždy se proto držte konkrétních hodnot uvedených u vašeho modelu panelu.

Jak často a jak dlouho terapii používat?

Pro viditelné zlepšení stavu pleti se osvědčuje terapie několikrát týdně až denně, podle doporučení k danému zařízení. Stejně jako u cvičení nebo péče o pleť platí, že rozhoduje dlouhodobá pravidelnost. První změny v textuře a jasu pleti lidé často popisují po několika týdnech, výraznější efekt na vrásky a pružnost se projevuje po měsících.

Pokud chcete přesný návod ke konkrétnímu panelu, podívejte se na návod, jak používat panely na terapii červeným světlem. Najdete v něm doporučení k frekvenci i délce sezení, která vychází přímo z parametrů zařízení.

Lze červené světlo kombinovat s péčí o pleť?

Ano, terapie červeným světlem se dobře doplňuje s běžnou rutinou péče o pleť. Mnoho lidí ji používá na čistou pokožku před nanesením séra nebo krému, protože podpořená mikrocirkulace a buněčná aktivita mohou prospět celkovému stavu pleti. Důležité je terapii vnímat jako doplněk, nikoli náhradu zdravého životního stylu, kvalitního spánku a ochrany před nadměrným UV zářením.

Pro koho má smysl terapie červeným světlem na kolagen?

Terapie červeným světlem na kolagen má smysl především pro lidi, kteří chtějí preventivně i nápravně podpořit zdraví a vzhled pleti, aniž by sáhli po invazivních zákrocích. Hodí se pro ty, kdo řeší první známky stárnutí, ztrátu pružnosti, drobné vrásky nebo nerovnoměrný tón pleti a hledají vědecky podloženou a šetrnou metodu, kterou lze používat doma.

Pojďme se podívat na konkrétní situace, kdy dává fotobiomodulace na kolagen největší smysl.

Vyplatí se terapie jako prevence stárnutí pleti?

Ano, jednou z nejsilnějších stránek terapie červeným světlem je její preventivní potenciál. Protože produkce kolagenu klesá zhruba o 1 % ročně už od třicítky, dává smysl podporovat fibroblasty dříve, než se výrazné vrásky objeví. Pravidelná, mírná stimulace pomáhá udržet pokožku déle pevnou a pružnou.

Pomáhá červené světlo na vrásky a elasticitu?

Studie naznačují, že terapie červeným světlem dokáže zredukovat jemné linky a zlepšit elasticitu i celkový tón pleti díky vyšší produkci kolagenu a elastinu. [R] Nejde o vyhlazení hlubokých vrásek během dní, ale o postupné zlepšení kvality a struktury pokožky při dlouhodobém používání.

Má smysl při hojení jizev a aknózní pleti?

Často kladené otázky

Podporuje červené světlo opravdu tvorbu kolagenu?

Ano, studie ukazují, že červené a blízké infračervené světlo může stimulovat fibroblasty, tedy buňky odpovědné za tvorbu kolagenu. Nejde o okamžitý kosmetický efekt, ale o postupnou buněčnou podporu, která se při pravidelném používání může projevit lepší strukturou, pružností a hustotou pokožky.

Jaká vlnová délka je nejlepší pro podporu kolagenu?

Pro pokožku a tvorbu kolagenu se nejčastěji používá červené světlo přibližně v rozsahu 630 až 670 nm a blízké infračervené světlo přibližně v rozsahu 810 až 850 nm. Červené světlo působí více na povrchové vrstvy pokožky, zatímco NIR proniká hlouběji do škáry, kde sídlí fibroblasty.

Za jak dlouho lze čekat výsledky na pleti?

Viditelné změny obvykle nepřicházejí po jednom použití. U většiny lidí dává smysl počítat s horizontem několika týdnů až měsíců pravidelné terapie. Tvorba nového kolagenu je biologický proces, který potřebuje čas, pravidelnost a správnou dávku světla.

Je lepší panel nebo malá žárovka na pleť?

Pro obličej a větší plochy pokožky je praktičtější infrapanel, protože pokryje rovnoměrně větší oblast a kombinuje více vlnových délek. Malá žárovka může dávat smysl pro lokální použití, ale u pleti je důležitá hlavně rovnoměrnost, správná vzdálenost a opakovatelnost protokolu.

Může červené světlo nahradit kolagenové doplňky?

Červené světlo a kolagenové doplňky pracují odlišným způsobem. Doplňky dodávají stavební aminokyseliny, zatímco fotobiomodulace stimuluje buňky, které kolagen tvoří. Nejlepší výsledek proto často nevzniká z jedné izolované metody, ale z kombinace kvalitní stravy, spánku, ochrany před nadměrným UV zářením a pravidelné světelné terapie.

Je terapie červeným světlem bezpečná pro každého?

U zdravých lidí je terapie červeným a blízkým infračerveným světlem při dodržení doporučené vzdálenosti a času obecně považována za bezpečnou a neinvazivní. Pokud však řešíte závažné kožní onemocnění, užíváte fotosenzitivní léky nebo máte pochybnosti, je vhodné poradit se s lékařem nebo dermatologem.

Zdroje a reference

1. Avci P, Gupta A, Sadasivam M, et al. Low-level laser/light therapy in skin: stimulating, healing, restoring. PubMed: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24076118
2. Wunsch A, Matuschka K. A controlled trial to determine the efficacy of red and near-infrared light treatment in patient satisfaction, reduction of fine lines, wrinkles, skin roughness, and intradermal collagen density increase. PubMed: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24494579
3. Lee SY, Park KH, Choi JW, et al. A prospective, randomized, placebo-controlled, double-blinded, split-face clinical study on LED phototherapy for skin rejuvenation. PubMed: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17566756
4. Kim H, Choi JW, Kim JY, et al. Effects of LED light on human dermal fibroblasts and procollagen synthesis. PubMed: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23727027
5. Kim WS, Calderhead RG. Is light-emitting diode phototherapy really effective? PubMed: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24155530